Téměř dvacet let se neměnila fixně stanovená hranice výše škody způsobené v trestním řízení, přestože hodnota peněz se za uvedené období změnila velmi výrazným způsobem. Změnu tohoto již delší dobu neúnosného stavu i další podstatné změny v oblasti trestního práva přináší zákon č. 333/2020 Sb., účinný od 1. 10. 2020.
Zmíněná novela po delší době výrazně mění zejména trestní zákoník, dále pak i trestní řád, zákon o soudnictví ve věch mládeže a v neposlední řadě i zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Určité změny postihují i zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a zákon o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení.
Nová hranice výše škody a s ní spojená problematika
Co se týče trestního zákoníku, za revoluční změnu, která nepochybně ovlivní osudy mnoha fyzických i právnických osob, je možno označit nové stanovení hranice výše škody, a to na dvojnásobek dosavadních hodnot. Škodou nikoliv nepatrnou se počínaje 1. 10. 2020 rozumí škoda dosahující částky nejméně 10.000 Kč, škodou nikoli malou škoda dosahující částky nejméně 50.000 Kč, větší škodou škoda dosahující částky nejméně 100.000 Kč, značnou škodou škoda dosahující částky nejméně 1.000.000 Kč a škodou velkého rozsahu škoda dosahující částky nejméně 10.000.000 Kč.
Zdvojnásobení dosavadní hranice výše škody má výrazný dopad nejen na nově spáchané skutky, ale s ohledem na „zásadu použití pozdějšího zákona, pokud je mírnější“ i na skutky spáchané v minulosti, o kterých do 1. 10. 2020 nebylo pravomocně rozhodnuto. Dnem 1. 10. 2020 dochází u velkého množství případů k tomu, že jednání, které bylo dosud považováno za trestné, již trestným nebude (ale bude je např. třeba kvalifikovat jako jednání toliko přestupkové), případně trestné bude, ale bude třeba jej právně kvalifikovat mírněji než podle dosavadní právní úpravy.
Tato podstatná změna má kromě výše uvedeného i zásadní vliv na posouzení promlčení trestní odpovědnosti, resp. běh promlčecích lhůt. S ohledem na dvojnásobné hranice výše škody v mnoha projednávaných případech dojde k promlčení trestní odpovědnosti a v důsledku toho k zastavení trestního stíhání, resp. trestního stíhání nebude být moci zahájeno.
Trestní zákoník na základě výše uvedené novely doznává ještě mnoha dalších změn, ať již v oblasti ukládání či výkonu trestů apod., nicméně shora uvedená změna má z našeho pohledu nejpraktičtější a nejširší dosah v oblasti běžného života a fungování fyzických, ale i právnických osob.
Změna trestního řádu
Trestní řád neprodělává tak výraznou změnu a na jeho komplexní novelu se stále čeká. Z aktuálních změn je možno uvést dílčí změny v otázkách tzv. nutné obhajoby, tedy nutné zastoupení obhájcem, další posílení práv poškozených, zejména pak povinnost státu hradit náklady zmocněnce poškozeného v případech nároku na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně či za sníženou odměnu. Novinkou je i povinnost soudu stanovit obžalovaným lhůtu pro vyjádření se k obžalobě. Novela trestního řádu klade větší důraz na sjednávání dosud nepříliš obvyklých dohod o vině a trestu, a to i v důsledku zavedení nového institutu, tzv. prohlášení o vině. Do trestního řízení je ve větší míře, než dosud vnesen i prvek typický pro civilní právo, a sice rozšířená možnost označit některé skutečnosti za nesporné, o kterých nebude třeba provádět dokazování.
Nové trestní opatření pro mládež
Zajímavou novinkou v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže je zavedení nového trestního opatření, konkrétně zákazu držení a chovu zvířat. Jinak zákon o soudnictví ve věch mládeže zásadních změn nedoznává.
Podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu u právnických osob a další změny
Jinak je tomu u zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Nově je zavedena možnost podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnost, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací a subvencí, a sice po uplynutí poloviny trestu, jestliže odsouzená právnická osoba v době výkonu trestu svou další činností prokázala, že dalšího výkonu tohoto trestu není třeba, zejména pokud doloží účinný soubor opatření zajišťujících dodržování právních norem a směřujících k předcházení trestné činnosti včetně provedených nápravných opatření vedoucích k zamezení rizika opětovného spáchání stejné nebo podobné trestné činnosti, za kterou byla odsouzena. Právnickým osobám tak bude nově umožněno vrátit se dříve ke svému podnikání po splnění zákonem předpokládaných podmínek. Tato změna bude mít značný dopad na osud právnických osob, zejména za situace, kdy podnikání právnických osob bývá často přímo závislé na poskytování dotací či účasti na veřejných zakázkách.
Další z praktického pohledu výraznou změnou zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim je zmírnění podmínek tzv. fikce neodsouzení. Původní úprava se nově (vyjma zvlášť závažných zločinů) zmírňuje tak, že na odsouzenou právnickou osobu se hledí, jako by nebyla souzena, jakmile byl trest vykonán, trest nebo jeho zbytek prominut nebo výkon trestu promlčen. Nově bude umožněno odsoudit právnickou osobu trestním příkazem k vyjmenovaným trestům.
Změny dalších trestních předpisů jsou spíše kosmetické, případně odráží změny trestního zákoníku a trestního řádu.
Závěrem
Vážení klienti, pokusili jsme se stručně shrnout z našeho pohledu zásadní novinky po delší době výraznější novely trestních předpisů a jejich praktický dopad do života fyzických osob a činnosti osob právnických. Účelem tohoto článku je poskytnout Vám obecnou informaci o aktuálních změnách v oblasti trestního práva, která má po dlouhé době zásadní praktický dopad do života a fungování fyzických i právnických osob.
Advokátní kancelář Vítek Mrázek Kramný s.r.o.
Mgr. Jan Pokorný, advokát specializující se na oblast trestního práva