Velká novela zákoníku práce

I v této turbulentní době zaměřené především na řešení nejrůznějších právních problémů způsobených šířením koronaviru COVID 19 pro Vás nadále sledujeme vývoj i v dalších důležitých oblastech. Již opakovaně avizovaná a dlouho očekáváná „velká“ novela zákoníku práce dosud schválena nebyla, nicméně byla již předložena do Poslanecké sněmovny, kde byla dne 24.1.2020 podpořena v prvním čtení a přikázána k projednání příslušným výborům. Pokud to aktuální situace dovolí, je pravděpodobné, že novela nabude účinnosti ještě letos a je tedy třeba počítat s určitými změnami, jejichž stručný přehled Vám zde přinášíme.

Předmětná novela zákoníku práce si klade za cíl přizpůsobit pracovní právo současným potřebám praxe a přinést v určitých ohledech větší flexibilitu. Důležitými změnami jsou:

Počítání dovolené

Kromě dílčích změn, které by měly umožnit převod části nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku, se navrhuje opuštění principu dovolené za odpracované dny a následného krácení dovolené pro omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci. Místo něho má být právo zaměstnance na dovolenou založeno na týdenní odpracované době zaměstnance, s tím, že tento nový koncept dovolené lépe odpovídá skutečně odpracované době zaměstnance.

Změny v doručování

Doručování je dlouhodobě považováno v oblasti pracovního práva za problematické, zejména pokud jde o důležité písemnosti, které se týkají vzniku, změn nebo skončení pracovního poměru nebo dohod konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, mzdového výměru a záznamu o porušení režimu dočasné pracovní neschopnosti apod. Je zde snaha o výrazné zjednodušení celého procesu. Přednostně se bude doručovat zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, jestliže se nepodaří doručit na pracovišti, pak prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, elektronickou komunikací či do datové schránky. Zaměstnanec bude nově výslovně povinen písemně sdělit zaměstnavateli jeho doručovací adresu (nyní se doručuje na adresu, která je zaměstnavateli „naposled známa“). Pokud by nebyla zaměstnanci prostřednictvím provozovatele poštovních služeb písemnost doručena, a zaměstnanec by si písemnost následně nevyzvedl v provozovně provozovatele poštovních služeb ani ve lhůtě 15 dnů od uložení, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty (dochází tedy k prodloužení lhůty oproti současným 10 dnům).

Zavedení sdíleného pracovního místa

Novela dále přináší zavedení sdíleného pracovního místa, které by mohlo přispět ke sladění rodinného a pracovního života zaměstnanců (nejméně dva zaměstnanci by se při výkonu práce střídali na tzv. sdíleném pracovním místě). Mělo by se jednat o stejný druh práce a souhrn délky jejich týdenní pracovní doby by nesměl překročit délku stanové týdenní pracovní doby.

Dohoda o sdíleném pracovním místě by musela být uzavřena písemně a musela by obsahovat bližší pravidla pro rozvržení pracovní doby. Mohla by být uzavřena dobu určitou i neurčitou. Bylo by možné ji rozvázat písemnou dohodou smluvních stran či výpovědí kterékoli ze stran, a to i bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou.

Některé další změny

Dle znění novely by měl být zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance i po návratu z rodičovské dovolené na jejich původní práci a pracoviště (v současnosti to platí pouze pro návrat po mateřské dovolené).

Novela také zvyšuje částky náhrady pozůstalým po zaměstnanci. Pozůstalí po zaměstnanci, který zemřel v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, mají dnes nárok na jednorázové odškodnění v pevné výši 240 tisíc Kč. Nově je finanční náhrada v případě úmrtí dle tiskové zprávy MPSV ze dne 24. 1. 2020 navržena jako 20násobek průměrné mzdy, což dnes odpovídá zhruba 720 tisícům Kč. 

Ve snaze snížit administrativní zátěž zaměstnavatelů by mělo dojít ke zrušení povinnosti zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání v případě ukončení dohody o provedení práce.  Výjimkou budou dohody, u kterých je prováděn výkon rozhodnutí srážkami z dohody o provedení práce nebo které zakládaly účast na nemocenském pojištění.

Pro úplnost na závěr připomínáme

Nařízením vlády ČR č. 347/2019 Sb., účinným od 1.1.2020 došlo ke změně nařízení vlády ČR č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, a to tak, že základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 87,30 Kč (místo dřívějších 79,80 Kč) za hodinu nebo 14.600 Kč (místo dřívějších 13.350 Kč) za měsíc.

Vyhláškou MPSV č. 358/2019 Sb. došlo, také s účinností od 1.1.2020, ke změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného. 

Znovu připomínáme, že došlo ke zrušení karenční doby (již od 1.7.2019), což znamená to, že zaměstnanci dostávají nemocenskou již od prvního dne nemoci.

Advokátní kancelář Vítek Mrázek Kramný s.r.o.

JUDr. Helena Mertová, advokátka

Mgr. Štěpánka Štelcigová, advokátka

 

Předchozí příspěvek
Úpadek podílového fondu a podfondu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem
Menu