Dne 24. dubna 2020 nabyl účinnosti zákon č. 191/2020 Sb., který zavádí opatření různého druhu ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 ve vztahu k osobám účastnícím se soudního řízení, poškozeným, obětem trestných činů a právnickým osobám, a kterým dochází ke změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu.
Tento zákon bývá zkráceně nazýván Lex Covid Justice nebo jen Lex Covid. Jaké změny přináší a komu může pomoci? Níže přinášíme shrnutí nejdůležitějších opatření.
Prominutí zmeškání lhůt a maximální výše úroků z prodlení ›
Odložení výkonu rozhodnutí nebo exekuce prodejem movitých a nemovitých věcí ›
Prominutí zmeškání lhůt a maximální výše úroků z prodlení
Prominutí zmeškání lhůt. Lex Covid přináší možnost, aby osoba, která z důvodu souvisejícího s mimořádnými opatřeními při epidemii* zmeškala lhůtu k provedení úkonu, měla možnost požádat o prominutí zmeškání lhůty. Zákon stanoví, v jaké lhůtě je nutné žádost o prominutí zmeškání podat, který orgán o takové žádosti rozhoduje a jaké podmínky musí být splněny, aby mohlo být zmeškání lhůty skutečně prominuto.
Prodlení. Pokud dlužník prokáže, že mu omezení plynoucí z mimořádného opatření při epidemii* znemožnilo nebo podstatně ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu, lze po dlužníkovi po dobu trvání dluhu požadovat sankce pro případ prodlení pouze do výše stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení. Pokud tedy mají smluvní strany smlouvou sjednány úrok z prodlení v míře vyšší, než je zákonný úrok z prodlení, lze úrok z prodlení uplatnit maximálně ve výši úroku zákonného. Tato pravidla se použijí na prodlení, které nastalo ode dne 12. března 2020, a současně neplatí pro závazky (a prodlení) ze smluv nově uzavřených po dni nabytí účinnosti zákona, tedy po 24. dubnu 2020. Výše uvedené stanovení maximální výše úroku z prodlení platí do 30. června 2020.
Distanční rozhodování orgánů právnické osoby, schvalování účetní závěrky a automatické prodloužení funkčního období člena orgánu
Rozhodování orgánů. V období od 24. dubna 2020 do 31. prosince 2020 je umožněno, aby orgány právnické osoby mohly rozhodovat mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání (např. společenská smlouva, stanovy). Pokud možnost orgánů rozhodovat tímto způsobem a podmínky takového rozhodování nestanoví zákon nebo zakladatelské právní jednání, určí podmínky rozhodování v případě rozhodování nejvyššího orgánu statutární orgán, v případě rozhodování jiného orgánu tento orgán. Podmínky musí být členům orgánu oznámeny v dostatečném předstihu před rozhodováním.
Projednání účetní závěrky. Pokud by zákonná lhůta k projednání řádné účetní závěrky společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva měla uplynout dříve než 3 měsíce po skončení mimořádného opatření při epidemii*, uplyne 3 měsíce po skončení tohoto opatření, nejpozději však 31. prosince 2020
Uplynutí funkčního období člena orgánu. Pokud uplyne funkční období člena voleného orgánu právnické osoby, prodlužuje se jeho funkční období do uplynutí 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii*; to platí i tehdy, uplyne-li funkční období v době jednoho měsíce ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii*. Funkční období člena voleného orgánu se ale neprodlužuje, pokud člen voleného orgánu s prodloužením funkčního období nesouhlasí a svůj nesouhlas doručí před uplynutím funkčního období právnické osobě. Pokud neklesne počet členů voleného orgánu právnické osoby pod polovinu, může orgán jmenovat náhradní členy do příštího zasedání orgánu, který je oprávněný členy zvolit nebo jmenovat i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání. K přijetí rozhodnutí je třeba souhlasu všech stávajících členů orgánu, neurčuje-li zakladatelské právní jednání jinak.
Odložení výkonu rozhodnutí nebo exekuce prodejem movitých a nemovitých věcí
Výkon rozhodnutí/exekuce prodejem movitých věcí. Do 30. června 2020 nebude proveden výkon rozhodnutí nebo exekuce prodejem movitých věcí. To neplatí v případě, že povinný písemně oznámí soudu, že ve výkonu rozhodnutí/exekuci prodejem movitých věcí má být pokračováno, nebo pokud jsou výkonem rozhodnutí/exekucí prodejem movitých věcí vymáhány pohledávky výživného, pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy.
Výkon rozhodnutí/exekuce prodejem nemovitých věcí. Do 30. června 2020 soud neprovede výkon rozhodnutí nebo exekuci prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu. Stejně jako u výkonu rozhodnutí/exekuci prodejem movitých věci uvedené neplatí v případě, že povinný písemně oznámí soudu, že ve výkonu rozhodnutí/exekuci prodejem nemovitých věcí má být pokračováno, nebo pokud jsou výkonem rozhodnutí/exekucí prodejem movitých věcí jsou vymáhány pohledávky výživného, pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy. Navíc dochází i ke zvýšení minimálního limitu pohledávek pro provedení výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu, ze současných třiceti tisíc korun na sto tisíc korun.
Výše uvedená pravidla se použijí i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti zákona Lex Covid, ledaže byl v rámci takového řízení udělen příklep přede dnem 24. dubna 2020.
Povinnost dlužníka podat insolvenční návrh, mimořádné moratorium a další novinky v insolvenčnímu právu
Doručování. V době do uplynutí 12 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii* není insolvenční soud povinen doručovat písemnosti v insolvenčním řízení osobám, které mají právo na podání opravného prostředku (např. odvolání). Bude tedy nutno pečlivě sledovat vývoj insolvenčních řízení v insolvenčním rejstříku.
Povinnost dlužníka podat insolvenční návrh. Ode dne 24. dubna 2020 do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii*, nejpozději však do 31. prosince 2020, neplatí povinnost dlužníka – podnikatele (právnické nebo fyzické osoby) podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Nepodání insolvenčního návrhu v rozhodné době s sebou nenese riziko odpovědnosti za škodu způsobenou opožděným podáním insolvenčního návrhu. Výše uvedené opatření však neplatí, pokud úpadek nastal již před přijetím mimořádného opatření při epidemii*, nebo pokud úpadek nebyl převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii*, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně ztěžovala plnit své peněžité závazky.
Insolvenční návrh věřitele. K insolvenčnímu návrhu, který v době ode dne 24. dubna 2020 do 31. srpna 2020 podal věřitel, se nepřihlíží. To věřiteli nebrání podat po 31. srpnu 2020 nový insolvenční návrh. Doba, po kterou trvají účinky uvedeného opatření, se nezapočítává do doby, která je podle insolvenčního zákona rozhodná pro to, zda lze dlužníkovým právním úkonům odporovat.
Oddlužení. Cesta k oddlužení je ode dne 24. dubna 2020 otevřena všem fyzickým osobám, bez ohledu na to, zda jejich dluhy pocházejí z podnikání či nikoli.
Oddlužení plněním splátkového kalendáře. V oddlužení plněním splátkového kalendáře v insolvenčním řízení, které bylo zahájeno a v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka do 31. května 2019, může insolvenční soud v období do uplynutí 12 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii* rozhodnout o změně rozhodnutí o schválení oddlužení a změnit výši stanovených měsíčních splátek. V oddlužení plněním splátkového kalendáře v insolvenčním řízení zahájeném do 30. června 2017 lze rozhodnutí o změně výše splátek vydat i bez svolání schůze věřitelů a doporučení věřitelů k žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek. V insolvenčních řízeních, která byla zahájena a v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka do 31. května 2019, insolvenční soud nezruší schválené oddlužení, pokud by nesplnění podstatné části splátkového kalendáře bylo převážně způsobeno v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii*.
Osvobození dlužníka od placení pohledávek. V oddlužení plněním splátkového kalendáře může na návrh dlužníka insolvenční soud přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny, i tehdy, je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, nižší než schválená procentuální výše uspokojení, nebo nižší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Uvedená možnost platí za předpokladu, že dlužník prokáže, že této hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolností, které nezavinil. Má se za to, že dlužník nezavinil okolnosti, ke kterým došlo v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii*, případně jiného opatření přijatého Českou republikou v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2, a které znemožňovaly nebo podstatně ztěžovaly plnění povinností podle schváleného způsobu oddlužení.
Plnění reorganizačního plánu. V insolvenčním řízení, ve kterém byl ke 12. březnu 2020 pravomocně schválen reorganizační plán, který nebyl ještě zcela splněn, je dlužník oprávněn v době do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii*, nejpozději však do 31. prosince 2020, navrhnout insolvenčnímu soudu, aby rozhodl, že dlužník je oprávněn dočasně přerušit plnění reorganizačního plánu. Po dobu dočasného přerušení plnění reorganizačního plánu nelze rozhodnout o přeměně reorganizace v konkurs. Dlužníkova povinnost plnit jiné závazky než závazky vyplývající ze schváleného reorganizačního plánu není dočasným přerušením plnění reorganizačního plánu dotčena.
Mimořádné moratorium. Zákonem Lex Covid bylo do insolvenčního zákona vloženo nové ustanovení § 127a o mimořádném moratoriu, během něhož nelze vydat rozhodnutí o úpadku dlužníka. Mimořádné moratorium má sloužit jako dočasná ochrana pro podnikatele, jejichž podnikání bylo zasaženo mimořádnými opatřeními přijatými v souvislosti s epidemií* a jejichž ekonomická stabilita je tím ohrožena.
Návrh na mimořádné moratorium může do 31. srpna 2020 podat dlužník, který je podnikatelem, a který nebyl ke 12. březnu 2020 v úpadku. Návrh lze podat před zahájení insolvenčního řízení nebo, v případě, že bylo insolvenční řízení zahájeno na návrh jiné osoby, do 15 dnů ode dne doručení insolvenčního návrhu dlužníkovi. O návrhu na moratorium rozhodne insolvenční soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel.
Návrh na mimořádné moratorium se podává na elektronickém formulář a musí (mimo dalších stanovených náležitostí) obsahovat čestné prohlášení dlužníka, že v průběhu dvou měsíců před 12. březnem 2020 ani poté nevyplatil členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím nebo členům orgánu mimořádné podíly na zisku, ani mezi ně jinak nerozdělil vlastní zdroje a ani jim neposkytl jiné mimořádné plnění včetně předčasného splácení úvěrů či zápůjček, nebo že bylo veškeré takto poskytnuté plnění vráceno.
Mimořádné moratorium je účinné od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o jeho vyhlášení v insolvenčním rejstříku a trvá po dobu uvedenou v návrhu na moratorium, nejdéle však 3 měsíce. Insolvenční soud může na návrh dlužníka prodloužit mimořádné moratorium nejdéle o 3 měsíce, jestliže dlužník k takovému návrhu připojí seznam svých závazků, o kterém čestně prohlásí, že je k datu podání návrhu úplný a správný, a písemné prohlášení většiny jeho věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s prodloužením mimořádného moratoria souhlasí.
V době po podání návrhu na mimořádné moratorium je dlužník povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře, a společnému zájmu věřitelů je povinen dát přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob. Závazky bezprostředně související se zachováním provozu podniku dlužníka vzniklé po vyhlášení mimořádného moratoria je dlužník po dobu jeho trvání oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými závazky. Lhůty k uplatnění práv vůči dlužníku po dobu trvání mimořádného moratoria nezačínají nebo dále neběží.
_______________________________
* Mimořádným opatřením při epidemii se pro účely zákona č. 191/2020 Sb. rozumí
- a) krizové opatření podle § 2 písm. c) krizového zákona přijaté vládou České republiky v době nouzového stavu,
- b) mimořádné opatření vydané v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví na základě § 69 odst. 1 písm. b) nebo § 69 odst. 1 písm. i), § 69 odst. 2 a § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2,
- c) mimořádné opatření vydané v roce 2020 krajskou hygienickou stanicí na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2, § 82 odst. 1 a § 82 odst. 2 písm. m) zákona o ochraně veřejného zdraví k zamezení dalšího šíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2.
Jsme připraveni konzultovat s Vámi veškeré Vaše doplňující dotazy týkající se problematiky popisované výše a doporučit nejvhodnější postupy přizpůsobené Vašim potřebám. Neváhejte nás kontaktovat na sak@advokatvam.cz
Advokátní kancelář Vítek Mrázek Kramný s.r.o.
Mgr. Naďa Kramná, advokátka