Trestání krádeží v době koronavirové

Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu se dne 16. 3. 2021 vymezil k použití právní kvalifikace podle ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku. Podle zmíněného ustanovení se pachatel trestného činu krádeže potrestá dvěma až osmi léty odnětím svobody, dopustí-li se krádeže za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Nejvyšší soud dovodil, že podmínkou aplikace zmíněného ustanovení trestního zákoníku je jednoznačné prokázání věcné souvislosti spáchané krádeže s danou událostí, za kterou lze považovat i aktuální výskyt koronaviru.

Podle Nejvyššího soudu je za takovou souvislost možno považovat např. to, že pachatel ke krádeži přímo využije či zneužije existující událost, případně že mu taková událost umožní nebo usnadní spáchání trestného činu. Za takovou souvislost bude dle Nejvyššího soudu považováno i to, že pachatel počítá s tím, že v důsledku nastalé události bude jeho trestný čin neodhalen. Podle Nejvyššího soudu taková souvislost bude zřejmá zejména v těch případech, kdy čin pachatele bude zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace či bude mařit její zvládání apod. nebo pokud se trestná činnost bude týkat konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení nastalé události (např. respirátory, desinfekční prostředky atp.).

Bagatelní trestná činnost, kterou by jinak bylo třeba posuzovat jako přestupek, podle názoru Nejvyššího soudu nevyžaduje ve všech případech exemplární trestání a automatické zvyšování sazby trestu odnětí svobody, a to zejména proto, že důvodem pro zvýšení trestní sazby je vlastní projev pachatele, nikoliv samotná událost ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.

Nejvyšší soud dále konstatoval, že rozhodujícím kritériem pro právní kvalifikaci podle § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku není vyhlášení nouzového stavu jako takového, nýbrž existence události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.

V této souvislosti je třeba doplnit, že již zákon č. 94/2021 Sb. o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, účinný od 27. 2. 2021 v ustanovení § 14 uvádí, že je-li spáchán trestný čin v době stavu pandemické pohotovosti, která je stavem, v jehož rámci dochází k ohrožení života nebo zdraví lidí, a předpisy trestního práva s touto okolností spojují použití vyšší trestní sazby nebo ji považují za přitěžující okolnost, soud k této okolnosti při posuzování trestného činu přihlédne pouze tehdy, pokud je trestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie COVID-19.

Advokátní kancelář Vítek Mrázek Kramný s.r.o.
Mgr. Jan Pokorný, advokát

Předchozí příspěvek
Velká novela zákoníku práce – připomenutí nejdůležitějších změn
Následující příspěvek
Novela zákoníku práce
Menu