Vrchní soud v Praze ve svém usnesení ze dne 19. října 2017, sp. zn. 7 Cmo 31/2017 odchýlil od závěru soudu prvního stupně, podle kterého protest ve smyslu ustanovení § 192 odst. 2 zákona o obchodních společnostech a družstvech nahrazuje písemné vyjádření společníka k rozhodování mimo valnou hromadu. Odvolací soud naopak uvedl, že ze zákonné úpravy lze dovodit, že společník má povinnost podat protest proti usnesení valné hromady, aby se následně mohl dovolávat neplatnosti přijatého usnesení, pouze v případě, že valná hromada rozhoduje při jednání. S ohledem na vyslovený právní závěr Vrchního soudu v Praze nelze povinnost podat proti usnesení valné hromady protest vyplývající z ustanovení § 192 odst. 2 zákona o obchodních společnostech a družstvech aplikovat na řízení o neplatnosti rozhodnutí valné hromady přijatého mimo jednání.